Domenies Bar

Ale nepáči sa to mne .. a to ako sa obliekate reprezentuje nás *vypije drink, vytiahne mobil a prezrie sa v zrkadle. Musí byť perfektná, všade. Rukou si prešla po vlasoch a obzrela si ich.*

*keď dorobi matematiku odloží si ju a dopije koktail , objedna si ešte jeden koktail vyzlečie si svetrik a prevesi si ho cez stoličku je jej trochu horúco*

Aha *kyvne.hlavou* Ale.no tak vypadas dobre teda ne fantasticky *koukne na Kate a.pousmeje se* Hele jsem uz celekm utahana a navic musim domu tak vas tady necham *zaplati za sebe a pomalu vstava*

*Využije chvíľu keď Emily odíde a snaží sa k nim dostať - hlavne nenápadne. Podíde k stolu kde sedí Kate a Jake a chvíľu rozmýšľa. Oplatí sa mu pozdraviť najväčšie hviezdy na škole?* Ehm.. ahojte *pozdraví ich a narovná si okuliare*

/pardon zo zleho profilu

*Využije chvíľu keď Emily odíde a snaží sa k nim dostať - hlavne nenápadne. Podíde k stolu kde sedí Kate a Jake a chvíľu rozmýšľa. Oplatí sa mu pozdraviť najväčšie hviezdy na škole?* Ehm.. ahojte *pozdraví ich a narovná si okuliare*

*Kateina slova se snaží ignorovat, jen hledí před sebe do prázdna, ačkoliv ne doslova, jelikož před ním na poličkách čekají nablískané sklenky, které čekají, až z nich někdo upije dobrého pití. Na Emily jen pohlédl na pozdrav a poté se vrátil ke sledování odrazu v jedné sklenice. Když ho někdo pozdraví, otočí se, jelikož hlas ještě nezná. Usměje se, ani neví proč.*

*Otočí sa a za sebou zazrie nejakého lúzra zo školy ktorý sa snaží zúfalo zapadnúť. Drgnem do Jake a zasmejem sa* Nemáme záujem, skús si hľadať kamarátov vtých tvojích Star Wars knihách *prevrátim oči a pozriem na Jake-a, chcem aby ho nejak urazil aj on*

*Jen se na něj usmívá. Když si ale všimne Kateiních hnusných slov, raději se zašklebí, aby to nebvypadalo, že s ní souhlasí. Pohlédne na ni zhnuseným pohledem, ale rychle se odvrátí zpět na toho kluka.* Jsem Jake. *Představí se mu a natáhne před sebe pravou ruku.*

*Neverí tomu čo vidí. Zakašle* Jake, vážne sa ideš baviť s týmto lúzrom? zvýši hlas a znie naštvane*

*Pohlédne na ni. Určitě vypadá naštvaně, musí, cítí se tak. Nejraději by jí něco hnusného řekl, ale na ní by nejspíše nic nezabralo. Možná tak rozmlátit tu její... V polovině myšlenky se zastaví a znovu pohlédne na kluka před sebou. Ruku rychle stáhne zpátky a sklopí pohled. Cítí, jak mu na krku naběhla žíla. Je rozčilený.*

*Vidí na ňom, že je hrozne naštvaný a to ju robilo neuveriteľne šťastnou* Je zlatý,že? *povie, pričom z neho nespustí zrak*

*Pochopí že to nemá cenu* Tak možno nabudúce *sklopí plecia a sadne si za svoj stoj,odpije z minerálky a zaplatí*

Z-zlatý? *Vyděšeně na ni pohlédne. Ona ho nazvala "zlatým"? Netuší, co si o tom má myslet a tak jen znovu pohled zaboří do země. V mysli ale slova opakuje a dokonce by jimi toho kluka popsal. A v tu chvíli neví, co má myslet o sobě.*

Nad čím premýšľaš? *snaží sa zvariť súcitná a chápavá - to jej však nikdy nešlo. Naklonila sa k nemu a jemne pošeptala* nikomu to nepoviem, bude to naše tajomstvo *žmurkla*

*Skousne si ret a snaží se zadržet ta hnusná slova, co jí chce říct přímo do tváře. Neudrží se a zašeptá:* Ty jedna malá mrcho... *Zírá před sebe na podlahu a cítí, jak se mu do očí derou slzy. Ale ty už zadržet musí. Prostě musí.*

*Všimne si, ako mu je do plače a len sa víťazoslávne usmeje* Dievča, toto ti vyšlo *zaplatí za seba a vstane* Ja už musím ísť *povie smutne* Vidíme sa zajtra.. a prosím obleč sa už normálne

Normálně? A co je podle tebe normální? *Vyjede na ni, ale brzy svých slov lituje. Jako kdyby na něj mohla uvrhnout nějakou keltbu. Když zjistí, žeho pálí oči, že se určitě nějakáta slza skutálela dolů, rychle odvrátí tvář směrem od ní.*

Dúfam, že tie slzy nie sú kvôli mne,veľmi by ma to mrzelo *povie a zase si prisadne* Musím tu byť predsa pre svojho najlepšie kamaráta

Nejlepšího kamaráda... Nejlepšího kamaráda, kterýmu nadáváš, zesměšňuješ ho a děláš si prdel z jeho... *Zase se v mysli zastaví. Připadá si opilý, ačkoliv dnes vypil maximálně nějakou nezdravou limonádu ze školního automatu. Znovu na ní pohlédne a jen na ni zírá. Poté se prostě zvedne se slovy, že už musí jít domů.* Uvidíme se zítra... *Ještě tam chvíli stojí, jako by čekal na další její slova,na další popravu, která ho jistě čeká ještě mnohokrát.*

*pokrčí ramenami* ak potrebuješ pomoc, tak mi zavolaj *milo sa usmeje a teší sa zo svojej práce. Prezrie sa v zrkadle, zamáva mu a vyjde von. Zavolá ockovi, ktorý ju zvezie domov..*

*pokrčí ramenami* ak potrebuješ pomoc, tak mi zavolaj *milo sa usmeje a teší sa zo svojej práce. Prezrie sa v zrkadle, zamáva mu a vyjde von. Zavolá ockovi, ktorý ju zvezie domov..*

*Když konečně Kate odejde z baru, očima zapátrá, jestli někde neuvidí toho kluka. Nakonec se sám vydá ven a rovnou k sobě domů.*

*V přiléhavém oblečení míří k barové stoličce, která z dálky vypadá menší, než se zdá. Na pult předhodí falešnou občanku, podle které mu je čerstvých 21 let, ale hádá, že v tomhle baru už je stejně "profláknutej". Objedná si pivo a čeká, než mu jej vydají. Přitom sleduje lidi okolo, jak procházejí a připadá si, jako kdyby byl svět zhypnotizovaný. Na tu věc s SMS-kou a překvápko ve skříňce zrovna zapomněl.*

*Otvoril som dvere do jedného z najlepších barov. Prejdem si po vlasoch a vstúpim dnu. Objednám si kolu, kedže falošnú ID som si zabudol doma*